Občas se mi stává, že dostanu chuť na tofu. Svoji nenažranost řeším tím, že zajdu do obchodu. S pusou plnou slin pátrám po bílém kvádříčku. Když konečně naleznu regál se zdravou výživou, mám problém a musím obtěžovat nějakého sympatického pána, aby mi sražené sójové mléko podal. V tramvaji nastává další trápení. Celým tělem chráním svoji pochoutku, zatímco se marně snažím něčeho chytnout, abych neudělala šipku do země. Nikam nedosáhnu a připadám si jako na surfařském prkně. Po této kruté cestě má moje tofu konzistenci dvakrát přejeté medúzy.
Typický monolog asijské tetičky no. 1
Wow, koukni na ni, proč nejsi tak vysoká jako ona? Víš, měla bys chodit plavat, potom budeš vysoká. Kdo z vás dvou je vyšší? Stoupněte si vedle sebe, já to změřím. Genetika? Blbost. Podívej, má malé rodiče a stejně je vysoká. Musíš pít víc mléka.
Čím vyšší, tím lepší. Protože když jsi vysoká, tak můžeš dělat modelku nebo dosáhneš třeba na tofu, když chceš. V některých asijských destinacích (Čína) lační holky po nohách do nebes tak moc, že si ty své nechávají dobrovolně lámat.
Typický monolog asijské tetičky no. 2
Že ty sis nevzala klobouk, jsi úplně černá. Proč ses nenamazala padesátkou? Máš chodit ve stínu. Ne, obleč si radši tu kombinézu, ještě se opálíš.
Chci být Sněhurka
Spousta Asiatů se všemožně snaží, aby jejich kůže měla barvu vaječného bílku. Představte si typický starter pack asijského turisty. Klobouček. Proč? Ve Vietnamu jsou opálení lidé, kteří pracují na polích aka jsou chudí. Naopak v Evropě trend nohou barvy sýru příliš neletí.
Lidé jsou komplikovaní. Člověk vždycky chce to, co nemá. Když je někdo červenej, tak chce být modrej a naopak. Proč? Protože všichni měří metr padesát a splývají s čokoládou. V případě, že něco mají všichni, je to nuda a chceš být jiný, jedinečný – velký a vysoký. Chceš třeba měřit metr padesát jedna.
