“Po roce jsou zas Vánoce,” což mimo zimy, nedostatku sněhu a televizních estrád přináší (jak už si asi musíme zvyknout) nový díl ze ságy Star Wars s podtitulem Poslední z Jedů.
Na konci minulého dílu jsme zanechali Rey na opuštěném ostrově, téměř na dosah Luku Skywalkerovi, kde přesně také nový díl navazuje. Zatímco tak prochází velmi zvláštním výcvikem pod Lukovým dohledem, jeho sestra se spolu s odbojem snaží uniknout ze spárů prvního řádu. V nejtěžší chvíli jsou pak Finn spolu s novou hrdinkou Rose vysláni najít tajemného hackera, který je jejich jedinou možnou záchranou.
Poslední Jedi, bude možná trochu obtížnější sousto pro zaryté fanoušky Star Wars. Nově přizvaný scénárista a režisér Rian Johnson se totiž pouští do několika odvážných rozhodnutí, které nemusí být každému uctívači universa úplně po chuti. Jsou to však změny, které filmu výrazně prospěly a oživily jej.
“I DON’T HAVE A BAD FEELING ABOUT THIS”
Největší devízou však stále, stejně jako v předchozím sedmém dílu jsou skvěle napsané a vymyšlené postavy. Tedy ty, se kterými jsme se seznámily již v minulém díle, snad pouze mimo stále nepropracované, ale velkým potenciálem oplývající, kapitánky Phasmy. Snad ještě větší prostor pro psychologický vývoj tu dostal Kylo Ren, který se tak stal zdaleka nejzajímavější postavou celé nové ságy. (Bohužel můžete zapomenout na roztomilého řidiče Patersona ze stejnojmenného Jarmuschova snímku). Stejně tak ale nezaostávají postavy ze staré ságy, a právě jejich vzájemnou interakcí vzniká nejvíce humoru.
Bohužel na nezajímavost, lehkou schematičnost a otravnost doplácejí postavy nové, především pak technička Rose a viceadmirálka Holdo. Největším zlem pak bezpochyby jsou porgové, kříženci kuřat a lumíků, kteří mají pravděpodobně zpodobňovat nové medvídky ewoky.
Ač se může na první pohled zdát film příliš dlouhý, přece dvě a půl hodiny je opravdu hodně, až na pár míst však snímek drží solidní tempo. Minulému dílu bylo vytýkáno přílišné držení se zavedených forem a předpokladů, přílišné opakování čtvrtého/prvního dílu. S očekáváním, že se pak tento díl bude podobat Impérium vrací úder, naopak snímek vědomě pracuje a některé nápady ještě dále rozpracovává. Místo bitvy na sněžné planetě Hoth, se tak dočkáme solné planety, jejíž podloží je zbarveno do ruda, jako kdyby krví.
Poslední milostný dopis princezně Leie, zkoumání dobrého a zlého v nás samých a napravování rodinných škod je tak komplexním a svižným snímkem. Troufám si říct, že i lepší než Star Wars: Síla se probouzí.