Bez barev

Na planetě Zemi ani nikde jinde v celém vesmíru neexistuje nic barevného. Ptáte se, jak tohle můžu napsat, když vy pouhým čtením tohoto textu můžete potvrdit pravý opak?Myslíte si, že tráva je zelená, nebe a voda modrá? Já tvrdím, že ne. Pro pochopení problému je nutné si říci, co je to vlastně barva, co ji tvoří a na základě čeho ji tak vidíme.

V minulém článku jsem zmiňoval něco, co se jmenovalo podivuhodným názvem elektromagnetické záření. Toto elektromagnetické záření jsou jednoduše řečeno dvě na sebe kolmé vlny – elektrická a magnetická. Jedním ze základních parametrů, které toto záření popisuje, je vlnová délka lambda. Dle její velikosti můžeme určit intenzitu, nebo chcete-li sílu tohoto záření. Čím kratší vlnová délka, tím intenzivnější záření je. Podle tohoto parametru dělíme elektromagnetické záření na:

  • gama
  • rentgenové
  • ultrafialové
  • viditelné světlo
  • infračervené
  • mikrovlnné
  • radiové
Elektromagnetické spektrum (zdroj: www.miniphysics.com)

Jeden z názvů zní „viditelné světlo“, což znamená, že toto jediné spektrum elektromagnetického záření my lidé můžeme vidět. Ostatní naše oko nedokáže detekovat. Existuje tedy velmi široké spektrum záření, ale detekovat, neboli vidět můžeme pouze jeho malou část. Neznamená to však, že všichni tvorové na světe to mají stejně. Existuje spousta živočichů, např. hmyz nebo ryby, kteří vnímají i záření ultrafialové nebo infračervené, a to jsme pouze omezeni na planetu Zemi. Představte si jinou civilizaci ve vzdálené galaxii, která má oči, resp. smysly, které jim umožňují detekovat klidně celé spektrum elektromagnetického záření.

Co člověk, to názor – co oko, to barva

Barva, kterou my vidíme, kterou nám oko detekuje, je tedy pouze naše subjektivní vyhodnocení elektromagnetického záření odraženého od určitého povrchu – objektu. Každý předmět má určitou strukturu povrchu, který různě viditelné světlo odráží. Na trávu tedy dopadá viditelné světlo, odráží se jeho část, kterou naše oko – pouze naše – vyhodnotí jako zelenou barvu. Oko nebo jemu podobný smyslový orgán jiného stvoření z planety Bzum ze 100 miliónů světelných let vzdálené galaxie může toto odražené záření vyhodnotit úplně jinak. Třeba jako barvu, kterou si my lidé nedokážeme vůbec představit. Může být reprezentovaná strukturou, texturou, 3D tvarem nebo dokonce jinak než vizuálně.

Tímto jsme si dokázali, že nic na světe nemá jednu konkrétní barvu, ale pouze určitou strukturu, která ve výsledku může reprezentovat nekonečně mnoho barev. Vždy záleží na pozorovateli. Pokud vám na víkend přiletí kamarád z jiné planety a vy mu budete chtít ukázat tu super kozatou blondýnu, která vám minulý týden poslala svojí nude fotku, může být zklamán. On její vlasy neuvidí jako blond, ale úplně jinak nebo je dokonce ucítí a to nemluvím o tom, že jeho ta prsa ani nebudou brát.

Obecně toto platí pro všechny smysly, které pouze interpretují určitý vjem. Můj oblíbený astrofyzik Neil deGrasse Tyson rád používá tento příklad:

Když spadne strom uprostřed deštného pralesa, kde široko daleko nikdo není, udělá to rámus?

Logicky se zamyslíme. Co je to vlastně rámus? Vyhodnocení pohybu částic naším smyslovým orgánem – uchem. Pokud tedy široko daleko nebude žádné ucho, které by to vyhodnotilo, žádný rámus se neozve. Nemůžeme ale říci, že se nic nestane. K pohybu částic dojde, různě se nám do okolí pralesa budou vlnit, ale nikdo je neuslyší. Když se vrátíme k našemu zraku, můžeme to aplikovat i na něj. Když nikdo v pralese nebude koukat, nebude mít žádnou konkrétní barvu.

Něco na závěr

Až se budete s kámošem hádat o barvě hrnku na kafe, kdy on bude tvrdit, že je šedý, a vy, že modrý, oba budete mít vlastně pravdu, pokud tedy váš kámoš není idiot a schválně si nevymýšlí. Jeho oči tuhle barvu prostě tak interpretovaly a vaše zase vaším způsobem. Za barevné vidění mohou čípky, kterých je v lidském oku zhruba sedm miliónů a někomu prostě pár chybí, a tak může barvy interpretovat jinak než ostatní. Pokud jste to zrovna vy, kdo se s ostatníma vždy hádá a je uzemněn hláškou: „Ty vole, von je barvoslepej,“ můžete za to vinit pouze a jedině matku, protože geny barvosleposti, neboli vadné (vadné na naší planetě v porovnání se standardem) interpretace barev na syna vždy přechází od ní.

Zanechat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.