26. 4. 2016. Roxy. Sbíhající se kluci v rybářských klouboučcích a jiní faded lidi. Ne, budeme to brát trošku seriózně. Praha má za sebou další show švédského rappera Yung Leana. Pro někoho dlouho očekávaná akce a zážitek na celý život, pro mě dlouho očekávaná akce a bohužel musím říct i velké zklamání.

Yung Lean - 26.4.2016 - Roxy foto: Tereza Jednička
Yung Lean – 26.4.2016 – Roxy foto: Tereza Jednička

Pojďme si udělat prvně malý flashback a vraťme se do roku 2014. Trošku stroj času, že ano. Tehdy měl Leandoer svoji první show v Praze pod bookingem a.m.180collective při evropské White Marble Tour 2001. Na téhle show většina z vás pravděpodobně nebyla, protože proč byste měli poslouchat malého tlustého kluka s rybářským kloboučkem, co divně krouží rukou, jeho klipy vypadají jako špatný Windows 98 a do toho zandavá na autotune. Leandoer se naprosto vymykal jakémukoliv mainstreamu, na který lidi u nás ještě nebyli ready, a tak na koncert přišli víceméně lidi, co se o jeho tvorbu fakt zajímali nebo k ní měli určitým způsobem blízko.

Já jsem tam byla. Vlastně si to pamatuju docela dobře a pořád živě. Stála jsem v nějaké první, druhé řadě na pravé straně. Všude šílená atmosféra. Cítila jsem každé slovo. Malý koncert, velká show, velké emoce.

Teď se vraťme do roku 2016. Yung Lean je opět booknutý, tentokrát pod záštitou Fource Entertainment, a to v rámci tour světové. To, že se Yung Lean vypracoval a dostal se mezi širší veřejnost, je samozřejmě dobře a je to byznys. Je samozřejmě i v pořádku, že Roxy byla vyprodána, když opomeneme nějaké ty lichváře. Jenom tady bohužel platí „čím víc fame, tím míň adidas“.

První věc, co mě opravdu zklamala a už asi neodpustím Smackovi, že to tady tak rozmohl, byl moshpit. Tady nejste na grimu, nejste ani na drumech ve Stormu, tak proč musíte skákat jak retardi a odhazovat se. Snažila jsem se dostat trochu dopředu, protože jsem tam měla udělat nějaké fotky a tak. Vzdala jsem to asi po třetím tracku, kdy jsem od nějaké slečny dostala hlavou do lícní kosti. Poté jsem se začala vracet nenápadně dozadu až do takového stadia, kdy jsem si našla svůj poklidný spot a tam si hypila pro sebe. „Imma make u hurt“ in real life.

Druhým zklamáním byl předskokan Adam Killa, který sice zní dobře a má top vlasy, ale live to není zas taková střelka. Nebavilo.

Třetí věc, která mě zklamává pořád a pořád dokola, jsou Češi. No a, tak pode mě spadli lidi, já budu skákat dál, protože moshpit. Nemluvim o tom, když Lean po show vylezl ven, všichni se seběhli, jak fanynky Zaca Efrona při jeho největší slávě během High School Musical. Jo, já vim, celebrita, vylezla i pravděpodobně kvůli vám, ale zase…

Jinak nepopírám nic o tom, že to nebyla dobrá show. Lean to dal dobře. Dával víc staré věci, než ty z Warlorda, což bylo z jedné strany příjemné, ale zase na spoustu dobrých tracků zapomněl. Jak z těch nových, tak těch starších. Lidi to podle všeho bavilo, což je nejdůležitejší. Pro mě to možná bylo takové zklamání, protože jsem na něm byla ty 2 roky zpátky, kde se mě to prostě tak nějak dotklo víc. Tohle byla z mého pohledu jenom jedna z dalších lepších show, které nám v republice chybí.

A vaše očekávání Yung Lean splnil?

indexas

 

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz