Před třemi lety dokázal belgický zpěvák Milow v Lucerna Music Baru, že v jednoduchosti kytar je síla. Tehdy belgický písničkář všem potvrdil, že není jen zpěvákem jednoho hitu, ale že i jeho autorské písně opravdu stojí za to. V pražském klubu Roxy nyní představil společně s kapelou desku Modern Heart, která vyšla na jaře. A věřte nebo ne, došlo i na společné vytí na měsíc, jumping, ale i komorní antre.
Milow vydal své první album The Bigger Picture už v roce 2005, zabodoval s ním ale jen v rodné Belgii. Svět toto jméno zaznamenal až v roce 2009, kdy proběhla rádii, internetem i hudebními televizemi coververze 50 Centova hitu Ayo Technology.
Milow u nás nekoncertoval poprvé. Se svou kapelou vystoupil již před třemi let v Lucerna Music Baru. Ti, kteří přišli, mohli být svědky skvělé akustické show Milowa s kytaristou Tomem. Nyní Milow přivezl do Roxy hned pět dalších členů kapely, včetně vokalistky Niny, aby po třech letech téměř na den přesně v pražské Roxy představil novou a o poznání elektroničtější a méně melancholičtější desku Modern Heart.
Předskokanem mu byl zpěvák Kelvin Jones. Jednadvacetiletý britskozimbabwský mladík naběhl a pódium přesně úderem dvacáté hodiny. Mladý písničkář v kulichu s kytarou bavil publikum bezmála 45 minut. Poté už přišel na řadu hlavní bod večera.
Milow je velmi rád v kontaktu se svými fanoušky. Na svých profilech občas zveřejní číslo telefonu, kam mu mohou jeho příznivci psát nebo zavolat. Ve svém adresáři fans kontaktů má dokonce i několik českých zástupců. Na koncertě to Milow umí pěkně rozjet a během pár minut si pětatřicetiletý muzikant podmanil celé Roxy. Rozjásané publikum mu svou spokojenost dávalo patřičně najevo potleskem a zpěvem. Zazněly samozřejmě i starší hity You and Me a samozřejmě nechyběla ani Ayo Technology. Celá show byla protkána mnoha světelnými efekty, které vyvářely rozmístěné tyče s led diodami. Nový zvuk projevu vdechla i kapela a elektronické prvky. Písně z nové desky v sobě mimo jiné snoubí i kousek alternativního R&B a hip hopu. Z celého projevu byla jasně cítit velká zkušenost a nadhled. Prostorem se po celou dobu jako virus šířila dobrá a pohodová nálada, která zaručeně musela nakazit všechny přítomné fanoušky, včetně těch, kteří na koncert nedorazili zrovna v pozitivním rozpoložení. Koncert ale bohužel uběhl velmi rychle. Bylo to dáno i tím, že Milow vynechal vtipné historky, které stojí za vznikem jednotlivých písní a jejich příběh mnoho nekomentoval. Zákulisí protentokrát zůstalo divácké zvědavosti skryto.
Skvělý moment přišel při druhém přídavkovém songu Out of My Hands, ve kterém si Milow zazpíval společně s předskokanem Kelvinem přímo uprostřed parketu mezi fanoušky. Následně dorazil i zbytek kapely a společně dokázali, že i ryze nejkomornější aranžmá a těsná blízkost stačí k tomu, aby v očích všech diváků zažehli jiskru dětské radosti a vykouzlili úsměv na rtech. Při posledním přídavku Howling At The Moon si společně s Milowem zaskákalo celé Roxy a show tak vygradovala až do samého závěru.
Složení publika bylo velmi pestré. Pomineme-li fakt, že bylo složeno převážně z cizinců, věkové spektrum návštěvníků bylo opravdu barvité. U podia se tlačily především fanynky 20+, opodál stály zamilované páry a v pozadí zůstali diváci 30+. Jen je škoda, že Roxy nebylo zaplněné až po strop a některým návštěvníkům možná mohlo být líto, že nemohli celý koncert sledovat z ochozů balkonu, který byl protentokrát uzavřen.
Sympaťák Milow, vlastním jménem Jonathan Ivo Gilles Vandenbroeck, není žádný začátečník. Na svém kontě má již 6 alb a od jara, kdy vyšla jeho poslední deska, již usilovně pracuje na nových kouscích. Za zmínku stojí i originální videoklipy (např. k písním You and Me nebo Little in the Middle) které jsou promyšlené do posledního detailu. V nejnovějším videoklipu k písni Howling At The Moon je Milow převlečen za ledního medvěda, který se pohybuje v prostředí pouště. Ve svých textech se nebojí dotknout témat jako např. globální oteplování nebo hledání sebe sama. V písni Lonely One se věnuje fenoménu sociálních sítí. Ty sice pomáhají navazovat mezilidské vztahy, ale současně jsou také extrémně povrchní a nepomohou nám od osamělosti.
V návaznosti na Asafa Avidana nebo Toma Odella, kteří v Praze nedávno koncertovali, je i Milow dalším multitalentovaným umělcem, kterému by k zaručenému úspěchu u publika stačilo vystupovat jen s kytarou. Přidanou hodnotou je následně kapela, která celému koncertu dodávají toužený “clever touch”. Divák tak domů odchází s blaženým pocitem, že tohle byl koncert světového formátu, který stál opravdu za to. K dokonalosti chyběl snad už jen kostým ledního medvěda.
Sečteno podtrženo: neskutečný zážitek, který si rozhodně příště nenechte ujít!
foto: Zuzana
