V neděli skončil již patnáctý ročník multižánrového hudebního festivalu Colours of Ostrava, který se konal tradičně od čtvrtka do neděle, 14. – 17. 7., v oblasti Dolních Vítkovic. Mezi headlinery letos patřili australští psychedelici Tame Impala, irští indie rockeři (?) Kodaline nebo elektro legendy Underworld.

Tradičně, jako každý jiný rok, mělo jednu z důležitých rolí extrémní počasí. Na rozdíl od let minulých si však ostravské počasí usmyslelo, že vedra už jsou passé, a tak se místo apokalyptických oblaků prachu areál topil v galonech bahna. Ani to však nezabránilo víc než čtyřiceti tisícům návštevníků si festival užít naplno, do poslední kapky v promočených botech. Nejlépe to vystihl svým pozdravem Jiří Burian z Republic of Two:

,, Ahoj Glastonbury… Děkujeme všem výrobcům pláštěnek.“

Teď už ale zpět od počasí (nejsme přece Angličané) zpět k programu. Mimo klasickou hudební, a divadelní a filmovou, náplň se letos v rámci festivalu poprvé konalo diskuzní fórum Meltingpot, které jsem bohužel neměla čas navštívit. Z doprovodných akcí jsem stihla zhlédnout pouze výtečné představení Proton!!! divadelního uskupení Vosto5, kterému mimořádně hostoval frontman kapely Midi Lidi Petr Marek. Inscenaci inspirovanou dokumentem Pátrání po Sugar Manovi Marušce Rottrové z prostoru moravských dolů budete moci navštívit již příští týden na Letní Filmové Škole v UH nebo v září na pražských Jatkách78.

img.phpVosto5 (foto: operairprogram.cz)

To, pro co se do Ostravy jezdí nejvíce, hudba. Jaká byla? Jako vždy, každý si zde vybral. Z letošních headlinerů jsem nebyla moc nadšená, indie-folk (Of Monsters and Men) mi moc neříká, a navíc zastávám názor, že na festival se hodí pouze některé typy kapel (ne Kodaline či Passenger, nemluvě o mém postoji k hudbě lámající dívčí srdce). O to víc jsem si užila, a ocenila, loňskou novinku Electronic stage, která se díky velkému zájmu přesunula z prostoru bývalých koupelen do stanu s větší kapacitou, který při dešti ocenil nejeden návštěvník, i když lámané beaty a mixpulty nepatří mezi jeho favority.

Co jsem si tedy nejvíce užila? Šect projektů – devět producentů, dvě doprovodné kapely a jedno zaštiťující pěvecké jméno. Již první večer po neméně skvělých Tame Impala večer ukázkově uzavřel Anthony Gonzales aka M83. Se svou doprovodnou kapelou přijel představit nové album Junk, a předvedl show do nočních hodin, jak se patří.

20160715_colours_101
ANOHNI (foto: ihned.cz)

Druhý den temnější elektronice patřila hlavní stage, kam přijela zpěvačka ANOHNI, dřívě Anthony Hegarty z Antony and the Johnsons, představit své protest album Hopelessness, se kterým jí pomáhali neméně známí producenti Hudson Mohawk a Oneohtrix Point Never. Za celou dobu neukázala svoji tvář, ale nechala svým hlasem skrz projekční plátno promlouvat utlačované ženy. Její show se bohužel kryla (nepochopím) s dalším velkým jménem současné elektroniky, islandskou ambient dvojicí Kiasmos, která vystupovala na jedné z menších podií. Agrofert stage nebyla schopna pojmout takový počet diváků, a z jejich euforického vystoupení se tak stalo místo, kde se za celý festival dalo nejméně hýbat.

Třetí propršený den rozvlnil dav tančící v hlubokých kalužích německý (jak jinak) producent Boys Noize se svým live setem. Jeden z nejoceňovanějších djs současnosti převedl našlapanou show, která nenechala nikoho chladným. Po něm převzal taneční žezlo opět Němec, Jan Blomqist, vyjímečně i s živou kapelou, z berlínského labelu Stir von Talent, pod kterým vydávají třeba i HVOB, jeden z loňských headlinerů. Pro mě osobně nejlepší koncert, a také největší letošní objev.

560444-top_foto1-3ntge
Underworld (foto: novinky.cz)

Poslední den zakončili celý festival téměř už staříci, spíše matadoři taneční elektroniky, britské duo Underworld. Ostravské publikum jim právem leželo u nohou, ať už hráli skladby z novinky Barbara, Barbara We Face a Shining Future či nakonec ikonickou píseň Born Slippy z kultovního Trainspottingu. Nikomu se v tu chvíli, navzdory únavě, nechtělo domů. Karl Hyde se svými tanečními kreacemi, konečně víme, odkud to Midi Lidi pochytili, přenesl na dav neskutečnou energii. Tak festival skončil, jak se správně má, v tom nejlepším.

A co vy? Byli jste na Colours? Co jste si nejvíce užili? Příští Colours se budou konat od 19. do 22. 7. 2017.

Zanechat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.