Jednou z hlavních podmínek ukončení vysokoškolského studia je úspěšné dokončení a prezentování závěrečné práce. Nejčastěji se studenti setkávají s bakalářskou, diplomovou a disertační prací. Napsání každé z nich se vztahuje k určitému stupni dosaženého vysokoškolského studia.

Vysokoškoláci jako první píšou bakalářskou práci. Úspěšné napsání je v drtivé většině podmínkou pro řádné ukončení bakalářského studijního programu (nazývá se i první stupeň vysokoškolského studia). Nejčastější běžná naplánovaná doba studia je tři roky. Může se vyskytovat čtyřletá doba a také vysokoškolák může v uvozovkách přepadnout a studovat i déle pokud to stanovy vysoké školy nebo univerzity, případně dané fakulty dovolují.

Parametry bakalářky se mohou celkem dost rozlišovat. Je třeba si prohlédnout konkrétní podmínky fakulty, možná též katedry a řídit se pokyny školitele. Nemusí se to zdát, ale značně důležitým parametrem je správný výběr tématu práce – o čem bude. Dobré bakalářské práce (témata) bývají velmi rychle obsazena. Je třeba si pospíšit a oslovit školitele, udělat alespoň předběžnou dohodu. Zaměření práce by vás mělo zajímat. Pokud máte předešlé zkušenosti s danou problematikou, je to pozitivum. Obecně by se dalo říci, že bakalářská práce má obsahovat 35 až 45 stran a z toho vyplývající počet znaků 63 až 81 tisíc.

Většina několik stranových školských dokumentů obsahuje úvod, jádro, závěr. Co by měly obsahovat jmenované části, již z kontextu každý ví. Závěrečné vysokoškolské práce však obsahují další části, které stojí za povšimnutí a třeba se jim přiměřeně věnovat.

Například titulní strana, možná se to bude zdát jako banalita, ale je dobré si zkontrolovat titulní stranu a všechny náležitosti, které má obsahovat. Fakulta může mít svá specifika, která kdyby tam nebyly nebo titulní strana by obsahovala chybu, velmi špatně by působila ve vytištěné formě. Po titulní straně často následuje oficiální zadání práce, nezapomeňte ho správně přepsat. Chyba by působila neprofesionálně. Často vysoká škola vyžaduje prohlášení autora školního díla v tištěné formě dokumentu, v elektronické verzi je možné, že prohlášení bude nadbytečné, nežádoucí. Anotace je velmi stručné shrnutí, případně i s vyjmenovanými klíčovými slovy. Obsah je často podceňována část. Samozřejmě formát obsahu není primárně důležitý, je však obezřetné rozčlenit práci na několik chronologicky souvisejících částí.

Za závěrem se nachází použitá literatura. Je lepší čerpat podklady z vydaných knih, vědeckých časopisů a skript. Příliš mnoho odkazů z internetových stránek nepůsobí nejlépe. Může se stát, že zejména diplomové práce a disertační práce obsahují registr. Registr je seznam hesel, které napomáhají čtenáři rychle najít informaci v dokumentu. Za závěr se často přidává příloha. Dalo by se říct, že příloha ve vysokoškolském dokumentu obsahuje rozsáhlé množství dodatečných informací, které není vhodné umístit do základní obsahové části. Tyto strany se nepočítají do požadovaného množství stran, znaků. Doprovodný materiál není totéž jako příloha. Obecně jsou to netextové materiály. Jde například o CD, DVD, Blu-Ray nosiče, výtvarná díla, architektonické makety, různé trojrozměrné předměty, mapy a fotografie většího formátu a podobné materiály související s vypracováním témata.

Podobné části obsahují, avšak často podrobněji disertační práce. Formální stránka závěrečné práce je důležitá. Nemůže však nahradit prokázání schopnosti tvořivě pracovat v daném studijním oboru (zejména při bakalářce) a vaše výzkumné schopnosti (zejména při diplomové a disertační práci). To je hlavním cílem vysokoškolských prací. Proto je dobré pravidelně řešit téma, formální záležitosti nezanedbávat a průběžně je vypracovávat, neboť spotřebují mnoho času, jehož nemusíte být dost. Hlavně s blížícím se časem předání. Školy mívají přehledné manuály, je dobré si je vyhledat a podle nich se řídit. Pak by neměly nastat problémy s formální stránkou vypracování.

Článek je reklamní sdělení

Zanechat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.