Velmi inspirativní mladá všeumělka s jedinečným vnímáním okolního světa, jejíž díla v sobě skrývají daleko více, než je na první pohled znát. To je Léna Brauner.

Na její poslední vernisáži, která proběhla 15. prosince v nově rodícím se centru všech pražských hipsterů, Vnitroblocku v holešovické Dělnické ulici, jsme si s Lénou popovídali a vznikl krátký rozhovor.

Jak bys představila čtenářům svoje „Já“?

Jak bych čtenářům představila svoje “JÁ” ? Cílevědomé, klidné, své.

I když už jsi to jistě několikrát říkala, pověz i nám, jak ses k tvoření jako takovému dostala?

Mám pocit, že jsme se tak nějak jako našli, že jsem to brala od nějakého útlého dětství jako takovou terapii, jak se dostat ze zlých snů a vlastně to na mě mělo i super meditační účinky. Když jsem byla starší, tak mi došlo, že by to mohlo být oběživo, takže jsem začala oběživovat malováním.

Co tě na tom baví nejvíce a existuje někdo, kdo tě ve tvé tvorbě inspiroval?

Proces tvorby. Idola jsem nikdy neměla, ale inspirativní je pro mě hodně můj přítel Světlonoš.

Noční obloha je pro tebe prý také velmi inspirativní…

Stoprocentně. Je za ní vesmír. Je za ní nekonečno, ta nepatrnost a ten rozvoj toho duchovního světa je obrovský. Ten přesah je skvělý.

Kreslíš, maluješ, tetuješ, je ještě něco, co by jsi ráda zkusila?

Budeme nahrávat desku s NobodyListen, tak na to se moc těším.

Kdy ji budeme moct očekávat?

Asi během roku, my jsme to slibovali už minulý rok, ale třeba během tohohle roku už to bude.

Dočetla jsem se, že jsi chodila na Walfdorské lyceum, sama jsem okusila Walfdorskou výchovu, proto bych se ráda zeptala, zda-li tě to jakkoliv ovlivnilo?

No stoprocentně. Daleko více než v tvorbě, mě to ovlivnilo v životním stylu. V těch patnácti, šestnácti jsem se dostala ke Čtyřem dohodám a k duchovní literatuře a tak nějak celkově jsem se začala více specializovat na duchovní cestu oproti jakékoliv jiné.

Musím říct, že tvá tvorba je pro mě jistým způsobem velmi inspirující, navozuje příjemnou atmosféru a zároveň vypráví mnoho příběhů. Je zde nějaký důvod proč maluješ/kreslíš převážně ženy/víly?

Já u malování úplně vypínám. Když už se dostanu k tomu, že sedím před plátnem a maluju, tak potřebuju mít úsporný režim a nechat malovat jenom ze sebe. Přemyšlení nad tím, proč to tak maluji, neexistuje.

Co Jasmínka? Jak s ní zvládáš tvorbu?

Když tvoříme spolu, tak tvoří ona, já netvořím. Já se snažím, aby měla všechno připravený k tomu, aby to šlo všechno hladce, a já tvořím, když ona spí nebo když je u táty na střídavou péči.

Jaký bys měla pohled na svět, na naší společnost, kdybys pocházela z jiného světa?

Jé, to je bolavá otázka. To je zbytečný rozebírat. Tam vidím spoustu velkého špatného, samozřejmě, že je na nás něco dobrý. Nebyl by to ale asi veselý pohled na věc, ono stačí být i z tohodle světa a vidět tenhle svět. Dávat si nějaký referát sama sobě, natož jako být ještě z jiného světa, to je úplně v háji… Otázka je, jak by to bylo v tom jiném světě. Jestli by to tam nebylo ještě horší.

Věříš v nějaké vyšší síly?

STOPROCENTNĚ.

autor:
Anna Mušková

foto:
Kristýna Mergeščíková

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz