Stranger je třetí studiové album švédského rappera Yung Leana, který ve svém mladém věku servíruje jeden originální projekt za druhým. Tento počin nese těžkou váhu očekávání, jelikož už od počátku bylo jasné, že se bude jednat o další, značně odlišný a originální projekt.

V pouhých 21 letech je Yung Lean ikonou pro velkou masu příznivců po celém světě. Během kariéry zásoboval veřejnost řadou velmi originálních projektů, jejichž úspěch přinesl tomuto charismatickému interpretovi velkou slávu. Label Sad Boys ve složení Yung Lean, Yung Sherman a Yung Gud je v dnešní době už worldwide pojmem. Pro rychlý přehled, studiová alba: Unknown Memory, Warlord. Mixtapes: Unknown death 2002, Sadboys 2001 a Frost God z minulého roku. Všechna tato díla plus několik dalších side projektů, singlů apod. vytvořili tomuto rapperovi image jednoho z nejvíce progresivních a kreativních autorů současnosti.

Tím, čím se Yung Lean výrazně liší od svých protějšků, je jeho kreativita, extravagance a velmi originální cit pro přenášení svých pocitů do hudby. Po relativně temném, až místy dekadentním albu Warlord ze začátku roku 2016 autorova aktivita poměrně opadla. Až koncem roku jsme se dočkali neohlášeného mixtapu Frost God, který vzbudil velice pozitivní ohlasy. Yung Lean vždycky rád experimentoval. Než došlo k oznámení alba Stranger, vydal tento rok Jonatan mimo svojí „Yung Lean kariréru“ celkem 3 vedlejší projekty. Všechny byly žánrově naprosto odlišné. Jednalo se o čistě švédské punkové album se skupinou Död Mark (Lean x Gud) a dvě zpívané EP pod přezdívkou Jonatan Leandoer 127. Opět se ukázalo, jak všestranným umělcem Jonatan je a že mu odklon od svých primárních hudebních kolejí vůbec není cizí, ba naopak.

Pod nově vzniklou platformou year0001 vychází album Stranger, které se po vydání prvních 4 singlů stalo velice očekávaným. Tracklist čítá celkem 14 skladeb a hned první výjimečností je absence jakéhokoliv featuringu. Už jen ten fakt, že se na albu nenachází ani Bladee patrně svědčí o tom, že se jedná o ryze osobní koncept. Dalším zajímavostí jsou produkce, které jsou v drtivé většině tvořeny Gudem. O koprodukce se postarali Yung Sherman a Whitearmor z Drain Gang. Nesmím opomenout krátký doprovodný film, který si Jonatan připravil a jehož ztvárnění víceméně reflektuje jeho tvůrčí osobnost a originalitu.

Hned na úvod je potřeba říci, že album je skutečně takové, jaké ho autor předem sám popisoval. Má temné vibes, ale na rozdíl od Warlord je daleko pozitivnější a (nelze přeložit do češtiny) „a bit lighter“. Také se značně liší od svých předchůdců a má svoji originální a pohlcující  atmosféru, i když přece jen náznak podoby s Unknown memory by se zde našel. Podle mého Jonatan skvěle vybalancoval svoji rapovou a pěveckou složku a povedlo se mu vytvořit originální (z větší části zpívaný) kompromis. Můj osobní postřeh je ten, že se v některých místech album podobá EP Psychopath Ballads a jindy zase Frost God. Možná se právě těmito projekty YL připravoval na svojí desku a vytvářel pomyslné mosty, mezi svými dřívějšími projekty, vedoucí k novému albu Stranger. A to nejen z důvodu vyplnění 21 měsíční mezery mezi albumy, ale i z budoucí žánrové odlišnosti. Sám autor přidal na Twitter příspěvek, který přibližuje, jakým způsobem album Stranger vzniklo.

Album se celkově nese na melancholické vlně. Jonatanovi se opět povedlo vytvořit naprosto originální a jedinečnou atmosféru protkanou stockholmskými kulisami. Autorův přednes zaznamenal znatelný progress a zní skvěle. Přispívá tomu slyšitelná vyrovnanost a pečlivost při nahrávání skladeb. Lean střídá zpěv za rap a svojí barvitostí hlasu vytváří na každé skladbě jedinečný zážitek. Také se u zpívaných skladeb nebojí přejít do jemných výšek a vše sladit s perfektně sedícím autotunem. Album, na rozdíl od trošku koncepčně rozházeného Warlord, drží jako celek, začíná světlejšími momenty a zhruba od poloviny přechází do temnějších poloh.

Lyrická stránka je autorova klasika, nyní ve vypracovanějším kabátě. Najdeme zde mnoho typicky originálně ztvárněných bars a hru se slovy. Autor v mnoha skladbách tlačí na emoční stránku a vytváří skvělé momenty. Texty jsou opravdu neskutečně kreativně ztvárněny Leanovou geniální myslí a často se otírají o jeho životní prožitky a slavné osobnosti/postavy: „Drop it on the scooter, eyes like Freddy Krueger.“ Témata jako drogy, deprese, láska a psychedelické stavy jsou podávány v originálně pojatých výpovědích a metaforách. Stejně tak se lyrické pasáže daleko více dotýkají Jonatanovy bývalé přítelkyně. Jeden příklad za všechny, který naráží hned na několik autorových životních událostí (real fans know):

„You presume that you know me, you don’t know where I’ve been
Tree house of horror tryna‘ heal from within
Everything is dusty but to me is still mint
Can’t trust myself, I keep changing the shit
Keep thinking back, but I don’t need what I miss
Aquarium of life inside my mind, this is trip
Much better, now I just don’t understand it
I still love you to death, Louis V on my hip
Snakes around my house and my clocks don’t tick“

Největším posunem a zároveň nejvýraznějším prvkem úspěchu je zvuková stránka. Ta je díky Gudovým atypickým beatům bezkonkurenční. Asi málo autorů na světě dokáže svoji flow provázat s beaty, jako to umí Jonatan a jeho SBE kolegové. Každý beat je originál, ale zároveň vytváří koncepční celek. Jelikož dokáže Jonatan skvěle pracovat s hudební složkou a vytěžit z ní maximum, dočkáte se skutečně unikátních atmosferických zážitků. Je skvělé, že si Gud po absenci na Warlord prohodil místo se Shermanem a chopil se téměř všech beatů na albu. Zároveň bych rád vyzdvihl Shermanův beat na „Muddy sea“ a především kooperace Whitearmora. Jeho přítomnost je na některých počinech znatelná a velmi přínosná. Po zvukové a stránce je pro mě vrcholem skladba „Iceman“, kde měl Whitearmor určitě velký podíl na tvorbě, ne-li rovnou celý.

Hlavně v druhé polovině nabývá album po zvukové i lyrické stránce trošku temnějších poloh a atmosféra je o něco hlubší. Dojemná skladba „Agony“ v doprovodu piana nebo potemnělá minutovka „Snakeskin / bullets“ je toho důkazem. It’s a mystery, circus snakes in the mist, what a fool I was trying to give in, I’m no good to love, not like I used to be, 
Sunlight over my head, bullets through the heat“. Celkový dojem trošku brzdí některé méně zajímavé pasáže na skladbách „Silver arrows“ nebo „Yellowman“. Stejně tak by vůbec nebyla znatelná absence tracku „Push / Lost Weekend“. Vybočuje také trošku zvláštní zpracování skladby „Skimask“. Nemůžu se zbavit dojmu, že je výsledná kvalita audio stránky o něco horší než u ostatních skladeb.

Jonatana bych přirovnal k malíři, který se snaží své vnitřní pocity a myšlenky přenést na plátno takovým způsobem, který vždy zaručí vznik něčeho osobitého a originálního. A přesně taková autorova tvorba je. Album Stranger je podle mého názoru vrcholným dílem jeho dosavadní kariéry. Melancholická atmosféra ve Stockholmských kulisách, podložená originální a kvalitní hudební složkou. Vše se skvěle doplňuje s autorovými procítěnými texty a zpěvem. Yung Lean si do studiové třetice připravil album, které jen dokládá, resp. potvrzuje, jak kreativním a charismatickým umělcem ve svém mladém věku je. Nutno podotknout, že si Jonatan po albu Warlord konečně našel vyhovující koncept, ze kterého dokáže po všech stránkách vytěžit maximum. Jen je škoda, že album obsahuje několik méně zajímavých pasáží, které celkové hodnocení trochu sráží.

Hodnocení: 8,5/10

Oblíbené skladby: Iceman, Muddy sea, Drop it / Scooter, Salute / Pacman.

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz