Nové album grimového krále Smacka vyšlo 17. prosince 2015, tedy téměř na rok přesně jako jeho průlomové album s názvem P´s a love. CD pojmenoval jednoduše SICK, a jak sám tvrdí, jde o jeho zatím nejrevolučnější počin. Smack, který je nekorunovaným strašnickým králem, vydal další desku, která stejně jako ta předchozí posouvá hranice českého rapu. Album se tak skládá z celkem patnácti nových tracků, k několika z nich si klasicky přizval hosty z Česka i zahraničí.
Rapper se v SICK pokouší navázat na témata, která představil v loňské desce P´s a love, se kterou se definitivně zapsal do povědomí české hiphopové komunity a za kterou získal uznání jak od kritiků a fanoušků, tak od dalších interpretů na české rapové scéně. Novinka SICK je jeho třetí studiové album, kterým se rozhodl vyprávět posluchačům další příběh a podělit se o své názory na aktuální dění ve společnosti, kde především poukazuje na špatné vlastnosti čecháčků, a to především v návaznosti na právě probíhající uprchlickou krizi. Toto téma převládá v písničkách Strach a Kdo neskáče, není Čech. To ale není jediným tématem celého alba, upozorňuje také na z jeho pohledu vadný systém, který je u nás nastavený, a na přehnanou ochotu lidí se se systémem spokojit a podvolit se mu. O tom rapuje v převážně v tracku Továrna na lidi, ve kterém hostuje Tchagun a k tracku vznikl i videoklip.
Jedním z dalších témat alba je také kritika české rapové a hiphopové scény, ke které má interpret několik výhrad, což fans můžou slyšet v bars Moh bych, Potřeba myslet, Pochopili jste to celý špatně a Nejlepší MC v Čechách. Všechny zmiňované tracky můžeme vnímat jako jakési protestsongy a kritikou v nich vážně nešetří. V albu nezapomene kritizovat i gamery a nelíbí se mu ani další z naivních představ lidí, kteří si myslí, že práce, kterou odvádí, by sami udělali líp, o čemž rapuje v tracku Motivační píseň, ve které hostuje Sergei Barracuda.
Další tracky z alba už se zaměřují spíše na jeho život a změny, ke kterým za poslední rok došlo. To dokazuje v tracku Sick. Za zmínku také stojí track Immortal, kde nejen kritizuje myšlení některý českých rapperů a mluví o pomíjivosti slávy, ale především v něm oceňuje své hudební idoly napříč různými hudebními žánry, a to například Johnnyho Cashe, Johna Lennona, Keitha Richardse, Slashe, Elvise Presleyho, Jima Morrisona nebo 2Paca. Tím vzdává poctu celému rock’n’rollovému žánru. Na tracku se podílel i Mike Trafik. K němu vyšel na začátku prosince i videoklip, ke kterému udělali vizuál slovenští Mystika Produkt.
Smack si dal na Immortal opravdu záležet, vyšel k němu i stejnojmenný merch, na kterém se opět podílela Anna Mimieux. Ta se postarala i o merch celého alba SICK, do kterého opět spadají trika a mikiny. Ke zbylým písním Bad boys ve tvym městě, Pressure a Bring it Back si Smack pozval zahraniční hosty Milli Major, Flirta D, Scrufizzer, Jammz, Perfect Hand Crew a P Money.
Celek tak utváří především umělcův pohled na svět. Album je dost syrové, na nic si nehraje a je cítit snaha o sundání takzvaných růžových brýlí. Nechybí mu ani pro Smacka typická energičnost a tvrdost. Jako jeden z mála se nebojí vystoupit proti společenským konvencím a nahlas vykřikuje své názory, což také předvádí na svých shows. I když Smack opakuje motivy z předchozího alba, beaty a bars neomrzí a představují nová témata k zamyšlení. Ovšem může se zdát, že Smack trochu vykrádá sám sebe, a je pravda, že jeho boj proti nastavenému systému někdy hraničí s lehnou naivitou, k čemuž přispívá i fakt, že kritika mu jde, ale řešení nenabízí. Zmínit se musí také lehce nesympatická potřeba oslavování sama sebe, což ale k tomuto žánru už patří. Deska má své klady i zápory, záleží už na samotných fanoušcích, k čemu se sami přikloní. Jedno je ale jisté, rapper jako Smack nemá na naší hudební scéně konkurenci. Album, jako je SICK, je na české scéně bezesporu kvalitní počin, který stojí za to si poslechnout, i když člověk není zrovna velkým fanouškem rapu.
