„Prcání bez textu“ je jedna z dalších povídek seriálu Enfants Terribles. Užij si to! T.K. 

“Včera jsem mluvil s jednou kamarádkou. Bavili jsme se o tom, co je to láska. Nesměj se. Já vim, trochu se to téma teďka nehodí, ale chtěl jsem ti říct, co mi řekla,” napřímil se Kev.  

“Povídej,” pobídl ho Patrik sedící naproti.  

“Řekla, že neví, ale že ji viděla. Viděla ji u svejch sousedů, který se prej několikrát týdně choděj v zimě nahatý koupat do malýho rybníčku u svýho domu. Objímaj se, cákaj na sebe vodu a při tom pištěj jako malý děti.” 

“Co mi tim chceš říct?” 

“Nevim. Asi jenom to, že o nic víc nejde. Jenom o nahatý hrátky ve vodě.” 

“A na to si připijem,” řekl Patrik. Kevovi melancholický chvilky ho bavily, ale poslední dobou jich bylo moc. 

“Jakej je dneska plán?” zeptal se Kev. 

“Dneska si musíme každej přivést holku sem k vám do bytu!” 

“To zní jako dobrej plán. Jak myslíš, že to dopadne, vole?” 

“Tak že si dneska zaprcáme?” zeptal se nejistě Patrik. 

“Možná tak my dva spolu, debile.” 

“No to je dost možný,” odvětil Patrik. 

Oba měli všeho po krk. Zdi se na ně tlačily a prostor okolo se zmenšoval. Nedůstojný mládí je dohánělo. 

“Hele, jdu na velkou, pak sprcha a pak vyrazíme. Zatim napiš někomu, jestli neni v centru,” poručil rezolutně Kev. 

“Ty vole, tak to na to mám celej večer. To budu posílat depeše po holubech, který si tady mezitim vycvičim, než si ty dojdeš na záchod.” 

“Ty si zase vtipnej. Pane Holube.” Šel na záchod a Patrik mezitím projížděl Instagram. Hledat nějaký holky ho vlastně ani nezajímalo, ale věděl, že Kev to potřebuje. Cejtil z něj, že není v pohodě. Jako kámoš se o to musel postarat. 

Kev si sedl na záchod a začal taky projíždět Instagram. Kalit se mu nechtělo. Vlastně by radši ležel v posteli a jenom čuměl do zdi. Stavy otupělý a slepý zamilovanosti mu bičovaly pravou komoru srdce. Pak narazil na Její novou fotku. Cejtil, jak se mu rozbušily spánky a krev se mu hrnula do hlavy. Přepadla ho hrozná chuť na pořádnýho panáka. V tu ránu se otevřely dveře a v nich Patrik držel dva panáky. 

“Na. Musíme začít zhurta, ať sme brzo nalitý a pak to budeme krotit.” 

Zhurta, opakoval si v hlavě chvíli Kev. Ty mi snad čteš myšlenky ty vole, pomyslel si. 

“Tak na krásný a věčný sraní,” pozvedli panáky. 

“Na zdraví.” 

Po záchodě šel Kev do sprchy a Patrik za ním přišel tentokrát s pivem. Sedl si na sušičku naproti sprše a napil se. Kev si pouštěl horkou vodu a sedl si na zem. Oba pili pivo a poslouchali rockenrollový beaty. Skoro nic neříkali. Příjemný pocity z alkoholu jim zalívaly končetiny. Po chvilce došel Patrik pro další panáky.

“Tohle je ta skvělá sušička, na který tenkrát ty holky jely lajny jo?” 

“Jo a od tý doby nefunguje. Vyfetovaná sušička, která to prostě nezvládla.” Oba se tomu smáli.

Po sprše se oblíkl. Dali si dalšího panáka a s pivama v ruce vyšli ven. Kev si musel zapálit. 

“Poslední dobou ňák často fajčíš ne?” zeptal se Patrik. 

“Dočasně. Až se nějak zpravim, tak to pak zase zahodim za hlavu.” 

Obloha byla až neobvykle jasná. Foukal silnější vítr, kterej oběma rozcuchal vlasy a Kevovi odfoukával vykouřenej popel z cíga. Dva kovbojové noci, bez dalších pěti statečnejch, jeli do centra zázračný městský erotiky. Soupravy byly ten večer plný takovejch pistolníků. 

Do klubu na nejrušnější třídě centra přijeli už celkem v náladě. Dole na ně čekaly dvě holky, se kterýma se jen chvilku před tím domluvili.

“Tak jdem dolů?” zeptal se netrpělivě Patrik. Kev pořád kouřil. 

“Ok, ale co jim řeknem?”

“Nevim. Co asi?” 

“Já nevim ty vole. A jak je pak jako dostaneme k nám?” 

“To se podá. Koupíme nějaký drinky, rozkecáme je a pak to půjde,” řekl Patrik. Ta jeho sebevědomost se Kevovi vždycky líbila. 

Vešli dovnitř a sešli schody. Najednou se na ně upřelo spoustu párů očí. Dva páry patřily právě jejich kamarádkám. Ostatní byly slečen postávajících okolo. Bylo jich tam až nezvykle moc a kolem nikde žádnej chlap, kterej by za to stál. Kev je spatřil jako první. Seděly na baru. Znal z nich jen jednu. Stejně jako Patrik. Představili se a oba si k nim přisedli. Formality měli rychle za sebou a každej se začal bavit jen s jednou z nich. 

“Jak jste si na mě dneska vzpomněli?” Zeptala se Kevova holka.

“Nedávno jsme se přece potkali v hospodě a říkala si, ať napíšu a někam zajdem,” odpověděl. 

“Jo, to je vlastně pravda. To jsem byla úplně vožralá. Zapomněla jsem na to.” 

“To je fuk. Chci se tě zeptat, jak si myslíš, že vypadá láska, jak si ji představuješ?”

Ta otázka ji zaskočila a lehce se začervenala. “Moc nevim. Láska je pěkná šlapka, to vim. Proč se mě na to ptáš?” 

“Jen tak. Zajímalo mě to,” odpověděl Kev.

Okolo baru se motalo mnoho krásnejch holek. Všechny na kluky upíraly zraky svejch dokonale namalovanejch očí. Oba si toho všimli, a když jejich holky odešly po nějaký době na záchod, hned si to řekli, ale víc pozornosti už tomu překvapivě nevěnovali.  

“Ta moje mi hned začala povídat o tom, jak to má ráda,” svěřil se úplně nabuzeně Patrik. 

“Jo? Ta moje řikala něco podobnýho. Ale ten chlast je tady zkurveně drahej co?” 

“Musíme to rychle přesunout k vám.” 

“To bysme asi měli. Jinak místo toho pojedeme žebrat na Václavák ty koňomrde!” řekl Kev a poslední slovo vyslovil co možná nejvyšším tónem. Viděl to v jednom seriále. 

Potom co dopili, vyrazili do bytu. Nikdo nemusel nikoho nějak zvlášť přemlouvat. Stačilo říct, že mají doma koupený dvě flašky bílýho. Holky měly už taky hluboko do kapsy.

“Budeme dělat, že si můj spolubydlící, jo?” Zeptal se Kev Patrika v autobuse. 

“Ok, takže mám na dnešek vlastní pokoj, jo?”
“Si piš, ale Vítka.”
“Si děláš prdel, tam chcípnu smrady.” Zasmáli se oba.
“No to si taky piš. Ty krásný nevypraný prostěradla si užiješ,” řekl Kev a smál se ještě víc. 

“Čemu se smějete?” zeptala se jedna z holek. Autobus jel zrovna kolem Vltavy. Všichni čtyři na ni chvíli koukali. Každej s jinejma pocitama. Nebylo jim do zpěvu. Možná to ale bylo tou nocí a chlastem. 

Když přišli do bytu, posadily se obě na gauč a kluci si sedli naproti nim. Nastalo trapný ticho. Kev vstal a pronesl něco o tom, že žízeň je věčná a odešel pro víno. Patrik se tomu zasmál, ale holky ne, tak se to do doby, než se Kev vrátil s vínem, snažil vylepšit nějakým vtipným příběhem o svejch vesnickejch prarodičích. Ani on neuspěl. Holky zatrvzele seděly, moc nemluvily a očima prošmejdily celej pokoj. Obě si v duchu uvědomily, že je až podezřele hezky vybavenej, jak kdyby ho pomáhala zařídit nějaká holka. Nebyly od pravdy daleko.

“Tak na ten věčnej alkohol,” pronesl Kev přípitek a všichni se napili. 

“Máš to tady hezký a nějak moc uklizený.” 

“Díky, jsem trochu magor na uklízení. Ale ne že bych musel mít naprostej pořádek, jenom potřebuju mít uspořádanej i bordel,” potvrdil Kev. 

“Vypadá to tak no,” řekla druhá. 

“Pojď, ukážu ti svůj pokoj. Ten takhle hezky nevypadá. Spíš je hnusnej. Bude se ti líbit,” řekl Patrik a nabídl ruku svojí slečně. Odešli, a to bylo naposledy, kdy tu holku Kev viděl. 

“Pustim nějakou muziku, ne?” Zeptal se Kev. Ticho se ani jednomu z nich už nelíbilo. 

“Počkej, můžu tam něco pustit já?” řekla ona. 

Zapnul počítač a ona pustila nějakej rock and roll.

“Dost dobrá volba. Víš, co se mi na tom starym rocku líbí?” 

“Co?” Byla zvědavá, jestli to vidí stejně jako ona.  

“Že když neposloucháš text, tak ty písničky zněj vesele a úplně nespoutaně. Když ho ale začneš poslouchat, tak zjistíš, že většina z nich je jenom smutná. Jakoby se ani ty vzory naprostý mužnosti nesnažily bejt tak tvrdý a to je právě dělalo ještě většíma chlapama. Prostě se jen přiblbě usmívali na zkurvenej svět okolo nich a přitom jim plakalo pravý oko. Nebo tak nějak, chápeš ne?” 

To bylo přesně to, co na rocku milovala. Zachtělo se jí líbat ho. Chtělo se jí dělat toho mnohem víc. Připadal jí přesně tak přiblble a vesele smutnej jako rock a tak ho políbila. Nebylo to nejkrásnější líbání, který zažila, ale bylo vášnivý a nespoutaný a bez textu. 

Když si lehli na postel, byli už oba téměř nahý. Oblečení z ní skoro strhal a sobě ho sundal stejně zběsile. 

“Máš kondom doufám?” 

“Ne, kondom má mě.” 

“Super.” 

“Ale než si ho nasadim, tak ještě musim něco udělat.” 

Začal jí líbat na hrudi a pak pomalu sjížděl jazykem níž a níž, až se dostal k břichu a podbřišku. Dráždivě ji kousl na tříslech a pak ji začal jen špičkou jazyka dráždit klitoris, jako laskavý bodnutí nožem do budících se tužeb. Bylo jí krásně, ale když se na něj podívala, tak si představila kluka, od kterýho tuhle poctu lásky milovala a kterej jí před pár týdny odkopnul. Po tváři jí stekla slza, on si toho nevšimnul. Do zdí právě vibrovala kytarová linka a on měl výhled jen do jejího klína.

Chvilku do ní pronikal jazykem a masíroval všechny body, který zbožňoval. Pak přestal a snažil se nasadit si kondom. Věc, která ho ani trochu nevzrušovala a přistihl se, že taky myslí na někoho jinýho, na Ni. Najednou neměl žádnou chuť a s tím přišel i problém. Nechtěl se mu postavit. 

“Možná je to tak lepší,” řekla. 

“Jo? Proč myslíš? Mně to moc lepší nepřijde. Chci tě pořádně vošukat.” 

“Možná to tak prostě má bejt.” Slzy už měla na krajíčku a doufala, že je udrží, ale nešlo to. Rozbrečela se. To ho zarazilo. Odhodil kondom a sedl si k ní. Ve chvíli ticha, kdy skončila jedna písnička, a měla začít hrát druhá, uslyšeli z druhýho pokoje hlasitý orgasmický vzdychání. Ten pocit prohlubně se změnil v úpřímný chvíle vztahovejch propastí. 

“Já ho prostě nedokážu vyhnat z hlavy.” Ani nemusela říkat, o koho jde, tušil to. 

“To chápu. Řekl bych, že se cejtim podobně debilně, taky na ní pořád myslim.” 

“Zajdeme na cígo?” zeptala se ho. 

“Jasně.” 

Vyšli ven a zapálili si. Hvězdy byly až podezřele moc viditelný tuhle noc a měsíc byl v úplňku a kolem sebe v lehkým oblačnu vytvářel stříbrně třpytící se měsíční jezero. Takzvanej měsíční halový jev. 

“Vidíš támhle ty hvězdy. To je Střelec a je fakt kurva divný, že je dneska vidět. Normálně ho nikdy nevidim.” 

“Promiň mi to.” 

“Za nic se neomlouvej. Nemáš za co.” 

“Dobře. Půjdu domů, ano?” 

“Dobře.” 

Pořádně potáhnul a měl pocit, že už nikdy nechce vydechnout. Zamotala se mu hlava, tak se opřel o branku. Myslel jenom na to, jak by s Ní chtěl nahatej skákat v ledový vodě. Na konci ulice naposledy zaklapaly její podpatky a v Kevově hlavě pulzovaly časem zromantizovaný vzpomínky. Když už jí nemohl vyšukat, tak chtěl tu posedlost aspoň zaspat a tak típl cigáro a vrátil se do bytu. 

Lehl si do postele. Na převlíkání neměl chuť a chodit se mu nikam nechtělo. Přál si, aby usnul co nejrychleji. 

“Kde je?” řekl Patrik, když přišel do otevřenýho Kevova pokoje. 

“Odešla.” 

“Proč?” zasmál se. 

“Nevim. Neřeš. Co tady děláš ty? Proč nešukáš?” 

“Ty vole, chtěl jsem, ale vůbec mi to nešlo. Jsem uplně vožralej a unavenej. Jí jsem udělal asi pětkrát a ty krávo, ta tak hrozně řvala a stříkala, že jsem to už nemohl vydržet.” 

“Si děláš kozy?” Zasmál se Kev. 

“Vyhonil jsem si ho a než jsem odešel, tak jsem jí řekl, že už ji nechci nikdy vidět a ona řekla, že mě taky ne. Vtipný co?” 

“Tak si tady lehni na gauč,” nabídl mu Kev. 

Patrik si nejdřív jen sedl. Kev ležel jen asi metr vedle něj na posteli. Pak shodil oblečení a taky si lehl. 

“Vzpomínáš, když jsme byli malí, jak jsme se před spanim občas drželi za ruce a vždycky jeden toho druhýho zmáčknul, jestli už spí a ten mu musel odpovědět dvojtym zmáčknutím, že ještě nespí?” Zeptal se Kev. 

“Jasně.” Zasmál se Patrik. 

Oba se chytili za ruce a párkrát si dali znamení. Asi se jen chtěli ujistit, že tady na ty bizarní situce nejsou sami. Dětinsky usměvný zakončení večera.

“Ty ji tam necháš spát samotnou?” 

“Já se tam už určitě nevrátim. Snad tam ráno nebude,” zasmál se do polštáře polospící Patrik. 

“Ale sázku jsme dodrželi.” Pak se pustili. Patrik usnul hned, ale Kev ještě nemohl. Přemýšlel nad tím, že sex musí bejt rock-and-rollovej beat a láska musí bejt něco jako jeho text. Bez textu je to jenom nekonečnej vystříkanej kytarovej instrumentál. Přišlo mu, že to dává smysl. Pak usnul taky.

Dopoledne se Patrik vzbudil celkem brzo a šel se podívat do pokoje svýho kamaráda, kterej v noci potřísnily tekutiny ze ženských Skeneho žláz. Slečna tam už nebyla a prostěradlo bylo pořád celkem vlhký. Sundal ho z postele a hodil na zem. Pak si došel na záchod. Nebyl moc čistej a všude okolo něj na zemi byly skvrny od moči. Jak byl ožralej, tak ho nenapadlo nic lepšího, než to tam vytře. Toaleta se za chvilku leskla jako nová. Pak šel zpátky do pokoje, hodil na postel pětistovku, vzal papír a napsal na něj: “Nezlob se Vítečku, že jsem prcal na tvé posteli. Za odměnu jsem vytřel hajzl. Tvůj Patříček” Položil vzkaz vedle pětistovky a vypotácel se z pokoje. Ještě než odešel z bytu, zašel do Kevova pokoje a zařval na spící postavu? “A o tomhle napiš povídku, ty debile!” Pak opustil barák. 

Venku svítilo sluníčko. Na jaro bylo až moc teplo a on si najednou vzpomněl, jak rád by se teď s jednou holkou čachtal nahatej ve studený vodě. Láska? Zamyslel se. Ani hovno – neúprosná kocovina. 

 

1
Zanechat komentář

avatar
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors
Tadytali Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Tadytali
Host
Tadytali

Hodně dobrý. Docela mě to bavilo!