Brutal Assault – největší metalová událost na půdě našeho skromného srdce Evropy. Avšak ačkoli jsme malí, sláva se nám nedá upřít (tedy až na to, že většina Evropanů neví, kde Čechy hledat). Na tento festival se sjíždějí příznivci tvrdého stylu nejen z Německa, Polska, Slovenska či Rakouska, ale například i ze vzdálenější Francie, Španělska, Itálie a světe div se, i z takových končin, jako je exotické Chile. Letos slavil náš metalový klenot 20. výročí a my jsme u toho samo sebou nemohli chybět.

http://i.idnes.cz/15/081/cl6/VHA5d23d3_P201508080172601.jpg
zdroj: idnes.cz

Je středa dopoledne a hlavní vlakové nádraží města Prahy se podezřele plní černě oděnými cestujícími, jenž se hrdě pyšní brandy svých miláčků jako je Accept, Eluveitie či Cannibal Corpse na své hrudi. Všichni netrpělivě stepují před informačními tabulemi, jelikož České dráhy tradičně uplatňují akademickou přestávku. Na to ovšem zahraniční vyznavači temných tónů nejsou jaksi zvyklý a jejich kanady začínají nervózně přešlapovat.
Vzývané číslo nástupiště se konečně objeví a fanoušci se radostně valí do vlaku směr Jaroměř.
V domovském městě festivalu už jsou průvody do kempů v plném ražení a na louce v okolí staré vojenské pevnosti pomalu není vidět její autentické travnaté podloží. To ale trempům nevadí a směle se vydávají na lov místečka pro svůj stan, který však dost pravděpodobně bude, spíš než jako přístřešek pro spánek, sloužit jako soukromá likérka a pivní sud v jednom. Vzhledem k tomu, že je již od začátku týdne pravidelná teplota na rozmezí 35 stupňů, z každého teče voda proudem, takže všichni vypadají jako by do Jaroměře doplavali.  To by nebylo zase až tak od věci, jelikož přímo vedle obléhané louky proudí Labe, které se na nadcházející čtyři dny, po které festival potrvá, stane hned po pivě a growlingujícíh muzikantech třetí nejlepší atrakcí Brutalu.

Ve tři hodiny se brány do hudebního nebe otevírají a rázem je všude plno. Tedy především u stánků s pivem, ale od toho tu jich je také tolik, že? A když je pivo, tak musí být za nedlouho i jídlo. S tím zkušení organizátoři rádi počítali a zkrášlili jejich oblíbenou betonovou autentickou krásku stánky napěchovanými vším možným, na co můžete dostat po pátém zlatavém moku chuť. Aby se ani vegani nemotali hladově a měli jejich zelené organismy na co navázat alkohol, tvořil část kulinářských zachránců i nemalý počet vegan svatyní. Pro klidné srdce a žaludek této početné skupiny zřídila dobrá duše brutalová i speciální Vegan policii, jež kontrolovala tamní kuchaře v jejich mírumilovném vaření. Tohle všechno si můžete vzít pěkně do pacinek a zamířit rovnou do centra dění, tedy ke dvěma obrovským pódiím, kde Vám budou zpříjemňovat trávení nejen kapely českého původu či zástupci našich sousedů, ale především velikáni typu Cannibal Corpse, Kreator, Marduk, Napalm Death, Vader a další. Když by se Vám chtělo se projít a trochu toho alkoholu vychodit, můžete zabloudit do druhé části k menší stage, kde nebude o nic méně živo. A když už na Vás je té hudby tak nějak moc, je tu i pár hospod, chytře zasazených do stěn pevnůstky, aby slunce nebránilo v doplňování hladinky. Kdyby i tam už Vás to tak nějak omrzelo, či Vám kamarádi tak nějak zapomněli podržet místo, není důvod k panice. Ještě je tu Horor cinema, kde si z pohodlí vymontovaných autosedaček vychutnáte řádnou porci béčkových hororů.

Jak tak všemi metalisty očekávaná událost pokračuje, je v Jaroměřickém prostranství stále méně a méně místa a už radši ani nemluvíte česky, protože na Vás 70 % dotazovaných stejně spustí anglicky. Tedy v tom lepším případě. V tom horším to bude něčím, čemu nerozumíte už vůbec, takže stejně skončíte u té angličtiny.
Teploty stoupají, lidé pijí a co vypijí, tak se vzápětí odpaří, takže u pivních stánků se rozhodně obsluha nenudí. A jak tak jedí a pijí, odpadky se množí a množí a to především v okolí stanů, takže už druhý den pochybujete, že po skončení akce tu ještě někdy něco poroste. Večery jsou ale už milosrdnější a pod pódii se neúnavně poguje a ani takový mosh pit není raritou. O dokonalosti přítomných kapel není nutné se zmiňovat, jelikož je to samozřejmé. Nehledě na to, že by k tomuto článku bylo třeba k vylíčení i jen těch světových vytvořit pokračování.

Černou a drsnou třešinku na dortu přináší sobotní večer, kdy se pódia otřásají pod díly kapel Heaven shall burn, At the gates, Vader a také Cradel of filth, při jejichž vystoupení se najdou i ti, kteří se baví až do té míry, že při vážném pohledu a vysokých hlasových polohách frontmana dostávají křeče do koutků úst, jelikož se nápadná podoba s Burtonovými Umpalumpy nedá tak zcela upřít.

No takže abychom to shrnuli. 20. ročník Brutal Assault byl jako vždy podívanou přímo brutální. Na své si přišli téměř všechny druhy těchto „extrémistů“ a to nejen hudebních, ale i alkoholových, jelikož některé výkony sahaly až do nadpozemských rovin. Kromě kapel a organizátorů vzdáváme čest zároveň i týmu dobrovolníků, či komukoli, kdo se odvážil po festivalu uklidit, jelikož pokud by měl trvat o něco déle, pravděpodobně by na zmiňované louce vznikla toxická zóna. To ovšem patří mezi chutě každého letního festivalu.

Takže jestli i Vy náležíte mezi nás, extrémní nadšence, udělejte si příští rok místo v diáři, protože tenhle letní zážitek budete chtít po první návštěvě každoročně opakovat.

Autor: Kristina Klaudyová

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz