Asi každý jsme někdy psali s plnicím perem. Většina z nás to vyzkoušela na prvním stupni, pak ale přešla na propisky. Stejně tak i já. Poslední dobou mne ale něco táhlo zpět k inkoustu. Co to bylo, jak jsem si vybíral a jaké pero s inkoustem jsem nakonec zvolil, to se dozvíte v tomto článku! Zároveň tento článek bude sloužit jako návod pro všechny, kteří by se taky chtěli dostat do tohoto světa.

Proč plnicí pero?

Dobrá otázka Petře! Díky. Propiska mi už delší dobu neseděla. Přišla mi jako něco obyčejného a levného (i když ta moje stála cca. 500 Kč). Musel jsem prostě mít zase něco extra. plnicích pera za sebou mají hodně dlouhou historii a mnoho lidí tvrdí, že každé pero má svoji vlastní duši… No, o tom ať si píše Rowlingová, já se raději zaměřím na moje osobní pocity ze psaní perem.

První věc, kterou jsem okamžitě zaznamenal bylo zlepšení rukopisu. Člověk nemusí na pero, na rozdíl od propisky, vůbec tlačit a to mně osobně pomohlo. Inkoust má také tu vlastnost, že písmena „stínuje„. Písmeno je v určitých částech světlejší a jiných zase tmavší, zde ale hodně záleží také na inkoustu. Dále se mi líbí možnost výběru barev. Propisky jsou většinou modré, nebo černé a do některých seženete i červené, či zelené náplně. Tam to většinou končí. U plnicích per je často možnost použití tzv. konvertoru (o tom později) a do toho můžete dát libovolný inkoust, kterých je snad nekonečné množství. Jen firma Diamine prodává okolo 80 odstínů různých barev. V neposlední řadě je tu možnost výběru různých hrotů. Od ultra tenkých přes kaligrafické až po extra tlusté. Zkrátka s plnicím perem si svoje psaní dokážete přizpůsobit 100% na míru.

Dobrá, teď už jsme si ujasnili, že plnicí pero prostě musíme mít. Můžeme se tedy podívat na to, jak ho vybrat a co sledovat.

Způsob plnění

Nebudu začínat přímo perem jako takovým. Nejdříve rozeberu jednotlivé části pera a ty potom poskládáme dohromady. Jedním z nejdůležitějších prvků je určitě to, jak do našeho pera dostaneme inkoust.

Jako začátečník bych zvažoval dvě možnosti: klasické bombičky, nebo konvertor. Věřím, že bombičky nemusím nikomu představovat. Konvertor už pravděpodobně tak rozšířený pojem nebude. Jedná se o jednoduché zařízení, které vložíte místo bombičky a do kterého nasajete inkoust, kterým poté chcete psát.

Bombičky jsou určitě skladnější a pohotovější. Můžete je mít připravené někde v penálu a klidně si během testu doplnit „šťávu“. Nicméně je zde problém s variabilitou. Pera často podporují bombičky jen od jednoho výrobce a to vás ve výběru značně omezí. Dají se samozřejmě koupit pera, která umožňují použití univerzálních bombiček, ale ani u těch není možnost výběru kdovíjaká.

Já jsem tedy zvolil konvertor. Jeho hlavní nevýhodou je to, že jeho naplnění je trochu zdlouhavější a náročnější, než je tomu u bombiček, takže si musíte dávat pozor, aby vám nedošel inkoust uprostřed písemky. Nicméně zde je možnost výběru inkoustů skoro nekonečná. Dokážete sehnat snad každou barvu, kterou umíte pojmenovat (pokud jste žena, máte vcelku vyhráno) a co se týče kvality, můžete použít inkoust za 50 korun z papírnictví, nebo třeba za 800 ze specializovaného obchodu, je to jen na vás. Výhodou používání lahvičkového inkoustu je také cena. V dlouhodobém měřítku vás psaní s konvertorem vyjde levněji, počáteční náklady jsou však vyšší.

Hrot

U hrotů se řeší hlavně šířka. Problém je, že stejně jako u oblečení se nedá říct, že velikost M bude stejně velká u všech výrobců. Ani u hrotů tomu není jinak. V tomto ohledu to chce trochu pátrat po internetu a vyhledat si například video, kde někdo zkouší právě váš hrot.

Značení je vcelku jednoduché. Opět se mírně liší u každého výrobce, ale základem je tato škála jdoucí od nejtenčí po nejtlustší: F (fine), M (medium), B (broad). Často se můžete setkat také s označením jako EF (extra fine), což značí extrémně slabou linku, nebo třeba BB (double broad), což naopak značí linku extrémně tlustou. Dále se můžete setkat se speciálními hroty jako je například I (italic), který píše v jednom směru silně a v druhém slabě.

Já jsem si vybral velikost M. Mám raději tlustčí stopu a zjistil jsem si, že u firmy Lamy, od které mám pero, jsou hroty o něco silnější než u ostatních výrobců. Pokud bych tedy koupil B, bylo by to pro normální psaní už trochu moc.

Pero

Radit vám, jak vybrat samotné pero, a porovnávat jednotlivé kusy není v mých silách. Vydalo by to minimálně na pětidílné knižní vydání. Raději vám tedy řeknu, jak jsem vybral já.

Má volba padla na pero Lamy Safari Matt Charcoal. Je to pero vyráběné v Německu a jeho tělo tvoří velmi odolný plast. Zaujalo mě svým vzhledem a také cenou, která se pohybuje okolo 500 Kč bez konvertoru, ten seženete do tohoto pera cca. za 100 Kč. Je trochu lehčí než jeho dražší konkurenti a také nevypadá tak luxusně, ale mně se s ním píše dobře a jsem spokojen.

Inkoust jsem zvolil od firmy Diamine, barvu Ochre.  Tyto inkousty se vyrábí v Anglii již od roku 1964 a mají opravdu obrovské množství barev a odstínů.

Závěrem

Psaní perem mě opravdu oslovilo a určitě vám doporučuji ho také vyzkoušet! Myslím si, že jakmile vyzkoušíte, jaké to je psát kvalitním perem, už nebudete chtít psát ničím jiným. Pokud si nevíte rady s výběrem, můžete se podívat na specializovaná fóra a nebo zajít přímo do specializovaného obchodu, jako jsem to udělal já. Také na YouTube se dá najít spousta videí a recenzí, takže materiálu budete mít na pomoc určitě dost.

Pokud se vám video či článek líbil, budu rád, když ho budete sdílet, moc mi tím pomůžete! Pokud vás zajímají podrobnosti a zákulisní informace z tvoření seriálu Gentleboy, můžete mu dát odběr na YouTube, sledovat ho na Facebooku a nebo na Instagramu.

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz