5 lidí, kteří přežili nemožné. Představíme vám 5 osob, které přežili to, co by všichni ostatní označili za nemožné. Pád z výšky přes 10 000 metrů, dopravní nehody, letecké havárie a příhody, které byste snad ani nedokázali vymyslet…
Vesna Vulovič
Ve 22 letech v roce 1972 se tato letuška Yugoslav Airlines ocitla na mezinárodním letu z Kodaňe do Bělehradu. Vinou napjaté politické situace tehdejší chorvatská protisrbská skupina Ustaša umístila na palubu letadla, přesněji řečeno do zavazadlového prostoru, bombu. Ta vybuchla nad Srbskou Kamenicí v tehdejším Československu a letadlo se zřitilo z výšky přesahující 10 050 metrů přímo do této hornaté oblasti. 228 cestujících včetně palubního personálu na místě zahynula a jediná Vesna přežila. Její “výkon” byl uznán Guinessovou knihou rekordů jakožto přežití volného pádu bez použití padáku z nejvyšší výšky, který (netřeba se divit) stále drží. Utrpěla mnohočetná vnitří i vnější zranění – frakturu lebky, zlomené obě nohy, ruku, 3 zlomené obratle, v důsledku čehož letuška ochrnula od pasu dolů. Zásluhou precizní péče československých lékařu se jí však cit do nohou vrátil a Vesna začala opět chodit. Poté byla nucena změnit svoji pracovní pozici v Jugoslávských aeroliniích, stala se národní hrdinkou a později se zapojila i do politického odporu během tehdejší situace.
Frane Selak
O chorvatský učiteli hudby Frane Selakovi se říká, že již nejméně 7x unikl smrti. Ne nadarmo je přezdíván jako “Nejšťastlivější smolař na světě“. Ve 33 letech cestoval vlakem, který vykolejil a zřítil se do řeky, zemřelo 17 cestujících a další byli těžce zraněni. Frane ale ne, jako zázrakem vyvázl “pouze” se zlomenou rukou. O rok později byl účastníkem nehody při vnitrostátním letu napříč Chorvatskem. Byl to jeho první a poslední let, který mu určitě dobře zůstane v paměti. Při letu se vylomily dveře letadla a Frane jimi vypadl! Ale kdyby zemřel, pravděpodobně bychom o něm nepsali. Dopadl totiž na kupu slámy, nic vážného se mu nestalo, zatímco letadlo se zřítilo a 19 lidí zahynulo. O další 3 roky později řidič autobusu, ve kterém byl i Selak, nezvládl řízení a s autobusem havaroval do řeky, zemřeli 4 lidé – Frane Selak ale ne. Ve svých 41 letech seděl ve svém autě, které se znenadání vznítilo od palivové nádrže a vybouchlo, Frane včas unikl. Stejná nehoda se stala o další 3 roky později, 20 let poté ve svých 64 letech znovu a aby toho nebylo málo, opět se účastnil autobusové havárie. Náš “The world’s unluckiest lucky man” ještě ke všemu v roce 2003 vyhrál loterii a stal se milionářem. Není to neuvěřitelné?
Truman Duncan
Tento Američan přežil to, co by nikdo zažít nechtěl a se zraněními, které utrpěl, by si stěží dokázal žít dál. Truman Duncan pracoval na seřazovacím nádraží v texaském městečku Cleburne, jednoho dne se však rutinní činnost zvrtla v horor. Čekal na stupátku jednoho vagónu a měl “zapřáhnout” druhý tak, jak to dělal denodenně. V jednu chvíli mu však podlklouzla noha a Truman se tak dostal mezi dva vagóny, uniknout nestihl. Přijíždějící vagón na něj začal najíždět, až ho doslova rozpůlil. V samém šoku takřka necítil bolest, dokonce sám stihl vytočit tísňovou linku 911, kde se dispečerka nestačila divit, že jim volá někdo, kdo říká, že ho samotného zřejmě přepůlil vlak. Poté zavolal i domů ženě, že se stala nehoda a zřejmě přijde o nohu. Téměř do hodiny na to byl již operován v nejbližší nemocnici, kam byl přepraven vrtulníkem. Z umělého spánku se probudil přibližně za měsíc a jak sám říká, věděl, že se stalo něco hrozného, ale raději se nechtěl ani rozvzpomínat. Dozvěděl se, že přišel o část pravé nohy a celou levou nohu včetně levé části pánve a ledviny. Do 4 měsíců prodělal 23 operací. Na kolečkovém křesle nemohl dál vykonávat svou práci, železniční společnost ho však zaměstnala na stejném nádraží v kanceláři. Teprve dva roky po jeho nehodě poskytl první rozhovor a začaly se o něj zajímat média, kterým mnohokrát sdělil: „Život je skvělý, i když si myslíte, že s tímhle zraněním se žít nedá. Dá. Život jde, v mém případě už jede, dál.“
Aron Ralston
Aron Ralston, americký dobrodruh, horolezec a nyní i motivační řečník, se jednoho dne v roce 2003 vydal na jednu z mnoha jeho cest po kaňonech. Při slézání jednoho z nich strhl balvan, se kterým se současně zřítil až dolů na dno kaňonu. Balvan dopadl tak nešťastně, že mu mezi balvan a stěnu kaňonu sevřel celé předloktí jeho pravé ruky a Aron se tak nemohl pohnout. Problém byl v tom, že nikomu z jeho blízkých ani nedal vědět, kam cestuje. S 350 ml vody v plastové láhvi si vystačil první 3 dny, dále musel pít vlastní moč. S dehydratací, nedostatkem spánku a celkovým vyčerpáním začaly přicházet halucinace. Čtvrtý den nahrál na kameru poslední rozloučení a na stěnu vytesal své jméno a datum úmrtí (duben 2003). Pátý den byl však ještě naživo a Aron se ještě vzepjal. Přišel na způsob, jak si zlomit předloktí, aby si mohl ruku následně amputovat. K dispozici měl však pouze nekvalitní kapesní nůž, což situaci značně komplikovalo. Po několika hodinách se mu to však povedlo a mohl se vydat hledat pomoc. Až po 13 km chůze pod ostrým sluncem narazil na holandskou rodinu, která zavolala pomoc. Během chvíle přiletěl vrtulník a Aron věděl, že bude žít.
Cestování a dobrodružným výpravám se věnuje dál, ale z této nehody si však vzal jasné ponaučení – vždy již dává dopředu svým blízkým vědět, kdy a kam přesně cestuje.
Zdá se vám tento příběh povědomý? Na motivy autobiografické knihy Between a Rock and a Hard Place byl natočen úspěšný film s James Francem v hlavní roli 127 hodin.
Roy Sullivan
Šance, že vás během 80 let trvajícího života zasáhne blesk je 1:10,000. Šance, že vás blesk zasáhne 7x za život je 1:10,000,000,000,000,000,000,000,000,000 (pokud se vám to nechce počítat, je to 1 a 28 nul) a tomuto bývalému lesnímu hlídači se to “povedlo”! Roy dokonce tvrdil, že ho blesk zasáhl ještě jednou – již v dětství na poli, jelikož to ale nejde dosvědčit, je mu uznáno 7 případů zásahů bleskem, které jsou všechny dokázány. A že je všechny přežil bez vážných následků? To je opravdu štěstí!
V roce 1942 se Roy při bouřce schoval do strážní věže, kterou trefil blesk. V panice vyběhl ven, kde ho vzápětí sejmul druhý. Propálil mu botu a utrhl nehet na palci pravé nohy. V roce 1969 ho další blesk trefil v jedoucím autě. To je za bouřky normálně bezpečné, protože tvoří tzv. Faradayovu klec, ale tenhle blesk se odrazil od stromu a vletěl do otevřeného okénka. Royovi spálil oční řasy a omráčil ho.
V roce 1970 dostal třetí blesk do zad doma na zahradě, což skončilo spáleninou. V roce 1972 mu po zásahu bleskem začaly hořet vlasy, které si uhasil ručníkem. Tehdy uvěřil, že to není náhoda a že po něm blesky jdou. Začal se bát bouřky a nosil u sebe vodu na hašení. Hodila se mu hned o rok později, kdy mu blesk strhl z nohy botu, propálil klobouk a znovu zapálil vlasy. V roce 1976 mu blesk poranil kotník a o rok později záda (zasáhl ho do hlavy při rybaření). Paradoxně svůj život i přes neuvěřitelnou výdrž ukončil dobrovolně kvůli nešťastné lásce.
Zaujaly vás příběhy těchto “šťastných smolařů”? Nezapomeňte nás sledovat na našich facebookových stránkách pro více podobných článků!
zdroj: youtube.com
www.maxim.cz
