Jsem si plně vědoma, že pokračovat v seriálu Kam na hory na konci sezóny je už trochu out of topic, ale musíte brát, že abych vám něco nového ukázala, tak se musím odněkud vrátit, takže vám alespoň poskytnu inspiraci na příští rok. Neudělám změnu a stále se budu držet ve své oblíbené Itálii, ale výjimečně se odtrhnu od Jižního Tyrolska a Dolomit a vezmu vás trochu blíž ke Švýcarsku, do severní italské Lombardie, střediska jménem Aprica.
Jak už jsem psala, Aprica leží v severní Itálii, části zvané Lombardie. Je to středisko, které vzájemně propojuje 3 kopce – Baradello, Palabione a Magnoltu. Lyžuje se tady na severních svazích, a právě díky tomu zůstává sníh pevný i v jarních měsících, proto ti nestatečnější lyžaři si užijí lyžovačky i na konci dubna. Aprica se tak stává ideálním střediskem na konec sezóny, kdy už jste vylyžovaní a berete to spíš jako odpočinkovou dovolenou.
To ale neznamená, že si nemůžete v Aprice dobře zalyžovat. Najdete tady 50 km všech obtížností. Nejvyhlášenější mezi černými pro střelce je sjezdovka Magnolta. Oblíbená je i sjezdovka Panoramica, která má modrou barvu, 6 km a je vhodná nejen pro ty méně zdatné. Svůj název má proto, že si během této jízdy můžete vychutnat krásné lombardské panoráma.
Aprica je mimo to i velmi cestovně dostupná, takže je vhodná pro studenty nebo yung lidi. Prodloužený víkend vás tady vyjde snad i levněji než ve Špindlu a tisíkrát líp si tady zalyžujete, protože Aprica jsou tak tři Špindly, se sluníčkem a bez čtvrt hodinových front u vleku. Jediné, co vás od Apricy může odradit, je to, že co člověk, to Čech, a že Italy moc nezajímá, že co Čech, to “neumí italsky”. Alepoň jsou natolik tolerantní, že vám k italskému menu napíšou český překlad.
No a jestli vás zajímá, jak jsem se tam měla já, tak k tomu můžu říct jen snad, že to byla slušná kalbička. Nečekaně. Ne, bylo tam pěkně, svítilo sluníčko a kromě stehen mi vyskočily i břišáky od smíchu. Ráda bych řekla, že jsem za ten víkend něco málo zhubla, ale i přes to šílené sportování, které jsem tam prováděla, jsem taky vypila nějaký ten cukřík uložený v alkoholu, tak jsem se domů vrátila tak, jak jsem přijela. Taky jsem konečně zjistila, proč lidi sundavají bundy, když je teplo. Přísáhám, že lyžovat jenom v tričku byl jeden nejlepší z feelingů, které jsem na lyžích pocítila.
